Země plná písku, třpytivých pláží a budhistických chrámů. Bylo nám slíbeno čisté moře, excelentní kuchyně a ušetřené peníze. Dostaneme pro co jsme přišli? A bylo to vlastně toto? To se dozvíte.
English language version available
Letenky se vyplatí kupovat dlouho dopředu. My kupovali dva měsíce s předstihem a stálo to spoustu peněz. V závislosti na to odkud letíte se dají koupit buď letenky přímé nebo s přestupem. Kdybych si mohl vybrat znovu, vybral bych si vždy přímé lety i za více peněz. Neabsolvujete otravnou změnu letadla, fronty, a podstatněji, je to mnohem kratší. My letěli s Eva Air z Vídně do Taipei cca 11 hodin. Tam hodinu a půl přestup na další 4 hodinový let. Cesta nazpět je ještě o 2 hodiny delší a o pár hodin déle na přestupu.
Thajsko má pár období, kterým je dobré se vyhnout. První z nich začíná v září a končí v listopadu. Je to období dešťů a velmi často a dlouho tu prší. Druhým takovým obdobím je léto, tedy červen až srpen, kdy je zase nesnesitelné teplo. Ideálním se pak zdá období kolem vánoc a přelomu roku. Letenky kolem vánoc začnou výrazně zdražovat, tak si vyberte lety max do 15. prosince.
A na jak dlouho? Na co nejdéle! Minimálně bych strávil v Thajsku dva týdny, ale my tu byli hned celý měsíc. A co tu dělat celý měsíc? Rozložení dnů nechám na každém z vás. Jestli jedete za kulturou, mořem nebo kávou.
Epicentrum všeho. Obří koncentrace lidí, kultur a lidí vytvořila místo, kde najdete úplně všechno. Nejsou to jen nekonečná tržiště a bordely s “lady boys” (rozumněj jako muž s ženskými přednostmi, často hezčí než místní ženy, avšak s přirozením). Je to místo, kde se dokážete bohovsky najíst, ochutnat prvotřídní kávu, najít cestu k místním kulturám, ale i utratit spoustu peněz za nesmysly a nechat se natáhnout do nikdy nespících barů.
Přílet na obrovské letiště v BKK je první místo, kde se spálíte. Je to začarovaný kruh, na kterém nutně proděláte. Abyste se levně dostali do hotelu, budete potřebovat taxi. My jezdili s thajským Uberem, aplikací Grab. K tomu budete potřebovat simkartu s daty a thajským číslem. Tu na letišti koupíte pouze hotově, takže musíte vyměnit vaše peníze za místí BAHT. Kurz směnáren na letišti vás ale nedostane do radosti, právě naopak, do smutku. Nicméně bez BAHT nekoupíte simkartu, a bez simkarty… no prostě kruh.
Takže doporučuji vyměnit pouze na taxíka, případně vybrat z bankomatu. Ten má jednorázový poplatek tuším 220 BAHT, takže se to vyplatí při výběru vyšších částek. Pak už záleží na kurzu vaší banky.
Když už nasednete do dokonale vychlazeného taxíku, čeká vás asi tři čtvrtě hodiny, než se dostanete do centra. A tam přichází klíčová rada co se ubytování týče. Vždy se ubytujte co nejblíž k centru. Co zaplatíte na dražším hotelu se vám stokrát vrátí na všem tom čase a penězích za dopravu. My se párkrát takto spálili a už nikdy víc.
Bangkok je rozdělený do mnoha částí. Je to přeci jen město, kde žijí miliony lidí. Běžné turistické centrum je poměrně zřejmé a dá se na TukTuku zvládnout za 25 minut z jedné strany na druhou. Logicky bych ho rozdělil do 3 nebo 4 částí. Vlevo dole jsou chrámy a čínská čtvrť. Vlevo nahoře Khao San a masová turistika. Vpravo dole business třída a obchodní domy a vpravo nahoře v podstatě vůbec nic.
Dobře, tak už bydlíme, umíme se prstem pohybovat po mapě, tak kam na jídlo? Bangkok je místo s neomezenými možnostmi jídel v Michelinských restauracích. Těch hvězdičkových je do 10, ale na každém rohu objevíte místo, které je minimálně v průvodci. Jsou to místa, kde se dá najíst za 100 nebo i za 3000 Kč. Ty nejlepší restaurace jsou i týdny dopředu rezervované. Pár míst, které za to určitě stojí v listu na konci článku a v mapě.
A co na pití? Thajsko je pro milovníky alkoholu velmi drahé místo. Spotřební daň na alkohol je tu snad skoro jak v Norsku a tak tu běžné pivo v restauraci koupíte za 130 BAHT. O tvrdém alkoholu a víně ani nemluvím. Jak jeden vtipný obrázek říká, “Nie, raději rýži.” Ale věřím, že se v Bangkoku najdou místa, které za návštěvu stojí. Já je ale nevyhledával.
Buddha. Bude vás potkávat na každém rohu, v každém pozdravu, v každém poděkování. Jeho různě velké já potkáte i v nespočetném množství chrámů. Nedají se navštívit asi všechny. My stihli dva velké chrámy na jihozápadě centra. První, The Grand Palace je turistická nutnost, tam kde se prvně setkáte se všemi pravidly, zákazy a davy turistů. Do takto turisticky frekventovaných míst je potřeba nosit delší kalhoty a zakrytá ramena. Vše potřebné vám ochotně prodají v obchodech kolem paláce. Ceny jsou symbolické, ale něco to stojí. Na jiných místech bývají benevolentnější. Nám se asi více líbil chrám, který je okolo “ležícího Buddhy”. Je to ten, který je hned pod Grand Palace.
Na co si dát v Bangkoku pozor? Aby si vás nenechal. Je to místo neomezených možností, rozmanitosti. Je velmi jednoduché si ho znechutit, ale taky zamilovat. Doporučuji obezřetnost a trpělivost s neodbytnými prodejci čehokoliv. A nezapomeňte smlouvat za cenu TukTuku. Řidiči mají nastřeleno tak o třetinu. Ale víte jaká je to zábava? No a jak dlouho v Bangkoku? Myslím, že za 5 dní nebudete mít co dělat. My si rozdělili návštěvu na část hned po příletu a pro jistotu i pár dní před odletem.
Zpět na letišti. Meziměstské lety jsou jednoduché. Letenky jsme kupovali poměrně dlouho dopředu, ale ceny jsou jak za nízkonákladovku v Evropě. Za 2 hodiny jste klidně na druhé straně Thajska. Po asi hodině a půl přistáváme v podvečer ve zlatém srdci severního Thajska. Město Chiang Mai je menší, pomalejší a voňavější jak Bangkok. Všechno je tak nějak blíž.
Město je poměrně logicky rozděleno. Old City, prakticky dokonalý čtverec obehnaný řekou. Čtvrť Nimmanhaemin, zkráceně Nimman, kde najdete kavárny a restaurace. No a pak všechno ostatní. V turistických průvodcích budou mluvit o dalších částech města, která jsou něčím specifická, ale já vám můžu říct o těchto dvou.
Chiang Mai je město jídla a kávy. Musíte tu ztrávit dlouhé měsíce na to, abyste prošli všechny kavárny. A ještě déle na to, abyste vyzkoušeli všechno jídlo. Pro severní Thajsko je typické jedno jídlo. Khao Soy. Je to v podstatě thajské kuře na paprice. Většinou celé stehno v červené curry omáčce s nudlemi napůl vařenými a napůl smaženými. Pokud bažíte po zlatavém moku, tedy pivu, mějte se na pozoru. V některých hospodách vám nalijí, resp. otevřou lahváče až po 17:00.
Krom typických thajských jídel je Nimman, tato gastro čtvrť dobrá vlastně na jakoukoliv jinou světovou kuchyni. Od Japonska po Itálii. A taky je dobrá na utrácení peněz. Hned dva velké obchodní domy, Maya a One Nimman pojmou snad všechny značky světa.
Jak se pohybovat po Chiang Mai? Máte několik možností. My jsme dlouho hledali v Bangkoku tak známé TukTuky, ale tu po nich nebylo ani vidu, ani slechu. Místo toho všude jezdí červené minibusy. Mají jednotnou cenu a fungují jako hromadné taxi. Stačí si stoupnout k silnici a zamávat. Řidiče se zeptáte jestli vás vezme kam chcete a stojí vás to prakticky vždy 30 BAHT na osobu. Čekejte ale, že z temného večerního města budete mávat trochu déle. Na ulicích vás totiž nebude pořádně vidět. My zpáteční cestu kombinovali s TukTukem. Na letiště opět výhodně s aplikací Grab.
Jen jednou jsme zaplatili mnohem víc, a to když jsme se vydali klikatými cestami na nejznámější chrám v Chiang Mai. Doi Suthep. Zlatý chrám na nejvyšším místě ve městě. Doporučuje se ho navštívit při svítání, protože narazíte na méně turistů a více mnichů. My to dali zkušeně na oběd, kdy je tam nejhorší světlo a nejvíce lidí. Doporučuju teda za svítání.
Když jsme u těch výletů, kousek od města je i národní park Doi Inthanon s nejvyšší horou v Thajsku. Na Tripadvisoru najdete hromadu výletů a připravených programů, tak si stačí jen vybrat a je to. Projedete se od slumu ke slumu, přes výběrovou kávu, která nahradila překladiště kokainu až po vysokohorskou architekturu.
V Chiang Mai jsme strávili bezmála 10 dní, ale doporučuju návštěvu na maximálně týden.
Půjčovny aut v Thajsku vám usnadní práci a auto vám dovezou přímo do hotelu. Vy se tak nemusíte štrachat na letiště. My se takto rozhodli udělat si výlet s přespáním v ještě severnějším městě Chiang Rai. Čím severněji, tím větší jazyková bariera, tím pálivější jídlo. Při příjezdu nás zlákal papaya salát a tak říkáme pánům u hmoždíře ať to udělají nepálivé. Chápu, to se dělá zle, když máte jeden hmoždíř kde to všechno mícháte. Já myslel, že jsem si za těch pár týdnů v Thajsku vybudoval určitou rezistenci na pálivá jídla. Toto se nedalo sníst. Netknuté jsem to nechal mojí ženě, která snad necítí bolest.
V Chiang Rai jsou snad jen 3 místa, která navštívit. Modrý a bílý chrám. To jsou dva nově postavené chrámy za jediným účelem. Přilákat turisty. Možná za 500 let. Teď nic pro mě. Třetím místem je chrám bohyně Gjanjin. Monstrózní stavba, vypadající jak Buddha, ale Buddha to není milý pane. To už je mnohem zajímavější. Zajímavá je i restaurace v areálu. Velmi levně se dokážete slušně najíst.
Stojí Chiang Rai za cestu? Rozhodně ne.
Moře, konečně. Krabi je část Thajska, které znáte z filmů a vašich snů. Ao Nang pak jeho plážová část. Nebojte se investovat a bydlete co nejblíž k moři, vyplatí se to. My bydleli v hotelu přes Airbnb (odkazy dole), kam nás odvezlo taxi přímo z letiště. Je to asi nejvýhodnější možnost. Připravte se ale na minimálně 40 minut v mikrobusu.
Jak se budete blížit k pláži, a může být 2 odpoledne nebo 3 ráno, je to párty. Na druhou stranu to má své výhody. Dobře turisticky zaběhlé místo znamená všemožné i nemožné možnosti jídla a pití. Najdete tu teda Irskou hospodu s ultra drahým Guinessem, Indickou a Italskou restauraci. Pokud si nekoupíte alespoň jednu cetku na ulici, jak kdybyste tu nebyli.
Základním dopravním prostředkem je tu skůtr. Takže neváhejte a běžte si jeden pronajmout. Ceny se pohybují kolem 200 BAHT na den.
Na pobřeží vás čeká hned několik možných druhů srandy. Pláže, jóga, thaibox, hra na přežití s opicemi, a tak podobně. Pláž na které chcete strávit tu lepší část dne je hned dole na východě. A když dojdete na úplně nejvýchodnější cíp, může vám opice skočit na hlavu. Je tam ale pán, který vás zachrání. Chvíli jsem nepochopil jeho životní poslání, ale má co dočinění s ochranou opic.
Škol thaiboxu, neboli muaithai je tam víc. Já jsem chtěl něco více osobnějšího a tak jsem vybral Krulek Muai Thai. Když budete mít štěstí jako já, půjdete na ranní hromadou lekci a skončíte na soukromé, protože v 9 ráno se nikomu nechce.
Jóga esoterická nebo kardio? Asi najdete obě varianty. Já byl na ostrově Kho Yao Noi. A ač jógu rád nemám, tak všechno to prostředí kolem jen posílilo zážitek. Nicméně, radši si nechám ubližovat na thaiboxu.
Když jsme u toho Kho Yao Noi, tak Ao Nang je hlavně přístav, startovní čára na cestě k okolním ostrovům.
Malý ostrov, kde vlastně vůbec nic není. K jedinému obchodu budete muset každý den dojet na motorce přes půlku ostrova. Ale ta krása není ve vybavenosti, nicméně ve skoro úplné samotě. Na rozdíl od snad nejturističtějšího místa na Ao Nangu je toto neskutečná změna. Chvíli jsme hledali nejlepší pláž, ale nakonec jsme našli! Ušetřím vám trápení, je to před hotelem Koyao Island Resort. Dá se tam dostat tajnou uličkou na motorce hned před hotelem. Ubytování? Absolutně bezprecedentní zážitek v chatkách na kuřích nohách. Jediné co vás dělí od okolního světa je síť proti komárům, protože ty bambusové stěny, jak kdyby nebyly. Cesta na záchod a do sprchy je jak hození mincí, budete žít, nebo uklouznete? Chvíli mě to vrátilo myšlenkami do Nepálu, ale vybral bych si něco jiného? Nikdy! Není to pro slabší povahy, ale nelituju. Na Ko Yao Noi jsme využili možnosti soukromého výletu lodí na dva ostrovy, respektive poloostrovy. Nok Island a Sandbank beach. To druhé v pořadí je neskutečná krása. Nebudu spoilerovat, ale stojí to za to.
Celodenní výlet na speedboat je super dokud vaše dcera nesní tu velmi agresivní část ananasu a pak už je to jen utrpení, hlavně pro ni. Ale do té chvíle super. Ta nejslavnější pláž v Thajsku je ale úplně jiný zážitek. Představoval jsem si to jakkoliv. Ale to jak to ve skutečnosti vypadá je úplně jiná písnička. Ne, je to úplně jiný žánr. Thajsko může být turistické jak chce, ale tu se reálně stojí ve frontě na přístavní molo, u kterého se tísní desítky různých lodí a lodiček. Na samotné pláži jsou pak stovky lidí, toužící po fotce. Díky filmu Pláž a pak následnému koupání tu se poškodil korálový útes, který je teď v obnově. Co to znamená? Že se ve vodě nesmí koupat. O to se stará parta bodyguardů s píšťalkami, kteří hlídají rebelující návštěvníky. Je to místo, kterému se dá vyhnout? Asi ano. Vše ostatní na výletě bylo ale skvělý, od koupání po východy a západy slunce, šťastné úsměvy. Doporučuju!
Podle hodnocení nejhezčí pláž v Thajsku. Nevím kde se berou ty hodnocení, každý říká něco jiného. Plácli jsme se přes kapsu a rezervovali poměrně drahý hotel. V kterém jsme paradoxně jako jediném objevili švába. Ale asi to byl jen zbloudilý cestovatel. S bazénem hned před pokojem to byl super zážitek. A ač je Ao Nang na gastro poměrně slabý, tu jsme se dobře najedli. Opice a lidi všude, standardní úroveň turistického vytížení. Skvělý je, že zpět na Ao Nang tu jezdí lodní taxi skoro zadarmo.
Je na čase tuto pohádku ukončit. Ještě nás čeká cesta zpět přes Bangkok. Tam se velmi spálíme a dává nám to nejlepší ponaučení na všechny další cesty. Rezervujeme hotel hned u letiště, protože tu máme jen 2 dny a říkáme si, že by se hodilo být poblíž. Co ale nevidíme je, že cesta do města trvá každý den skoro 2 hodiny taxíkem. Nikdo nepočítal s hustou dopravou. Takže poprvé v životě rezervuju paralelně druhý hotel v centru a na druhou noc se stěhujeme. Čas je totiž hlavní měna, hned vedle štěstí.
Na cestě zpět, a vlastně každý jiný den, jen tento extra děkuju za to že máme dítě. Opět nás čeká přestup v Taipei a tentokrát se sešlo více letadel v jednu chvíli. Naše letadlo mělo zároveň zpoždění, takže máme na přestup jen hodinu a půl. Tolik zhruba může trvat fronta na odbavení mezi Asii a Evropou. Nezávidím těm, kteří stojí na konci. Když máte malé dítě nebo jste na vozíku, plus pár dalších vyjímek, čeká vás přednostní zacházení kdy prakticky vždy předběhnete celou frontu. Děkujeme. Takže stíháme a letíme zpět do reality, zpět domů.
A hodnocení? Strop stropů. Thajsko je skvělým místem pro všechny. Je to skvělým místem pro lidi s dětmi. Je to skvělým místem pro všechny kdo mají rádi jídlo, kulturu, cestování. Můžete to jet velmi turisticky, ale taky velmi komorně. Můžete se ztratit v malých uličkách čínské čtvrti v Bangkoku, najít tu nejtišší pláž na Ao Nangu a vyhlížet západy slunce v malém baru na Ko Yao Noi. Co bude ale nejdůležitější je společnost, v které tam jste.
Jednou měsíčně budete objevovat zajímavé příběhy, které jsem vyfotil, kouknete pod pokličku a dozvíte se něco nového.
© 2024 Marek Dvořák / Fotograf