Funkční příběh je hlavně research

Během několika pár posledních příběhů jsem si uvědomil, kolik práce je za samotnou produkcí než za reálným focením. Jednodennímu focení mohou předcházet desítky hodin studia a hledání informací. Určitě to tak nemají všichni fotografové, ale já trávím většinu času studiem.

Aby příběh fungoval, a je jedno jestli fotím historickou fotku nebo aktuální problematiku, třeba víno. Ale aby příběh fungoval, musí fungovat vše kolem něj. Prostředí, doplňky, atmosféra a hlavně subjekt. Voják odboje za druhé světové války vám nebude fungovat uprostřed funkcionalistického sídliště, stejně tak business man na hradě.

U každého příběhu proto přemýšlím nad detaily tak, aby to diváka vedlo k nejlepšímu a nejjednoduššímu pochopení. Jestli se ocitne součástí fotky mohou zkazit i ty nejmenší detaily.

A jak vůbec začít? Často si vymyslím nějaký projekt, který se zprvu zdá komplikovaný. Vezmeme si příklad projektu ze Skotska. Chtěl jsem zachytit historii a zároveň trochu ikonicky ukázat Skotskou kulturu. Kde začnu? Nejdřív si to definuji, řeknu si co chci fotit a jak to má působit. Já si problémy, zadání rozkládám do malých činitelů, které řeším separátně. Tu byl problém hned v několika věcech. Já to nikdy naivně nevidím jako problémy, beru to jako úkoly. Chci to historické, musím půjčit nebo koupit oblečení. Chci to autentické, musím sehnat nástroje a odletět na místo odkud celý můj příběh v originálu pochází. Chci to ještě více autentické, musím se domluvit s místními palírnami ať nás pustí fotit dovnitř.

Ve chvíli kdy si to rozdělím na tyto malé úkoly, můžu se jim věnovat. Nejdříve musím zajistit oblečení. A jaké má být? To se nejlépe dozvím z historických fotografií. K tomu mi postačí internet. Na internetu to oblečení ale nepůjčím. K tomu zase slouží Fundus na Barrandově.

Funkční příběh je hlavně research

Chci to autentické? Potřebuji zjistit, jaké nástroje se na konci 19. století používaly. Tam se to začíná komplikovat, ale tyto informace by mohly vědět knihy, tak jich pár půjčím nebo koupím. Komplikace nekončí a já zjistím, že jsou ty nástroje už jen v knihách a nikdo mi je nepůjčí. Nezbývá mi nic jiného než je vyrobit.

Funkční příběh je hlavně research

Skotsko je daleko, ostrov Islay ještě dál. A palírny whisky jsou nejdál. Vzdálenosti se dají překonávat různě, autem, letadlem. Ale jak se s palírnami domluvím na tom abych tam mohl fotit? Nikdo neví kdo jsem, na maily nikdo neodpoví, po telefonu se to řešit nedá. Zkusím to přes ambasadory tu i v zahraničí. Ty můžu potkat. To se úplně nepotkává s úspěchem a tak mi nezbývá nic jiného než improvizovat na místě. A jenom proces oslovení palíren jsou dny a týdny práce. Musím zjistit důvěryhodný kontakt, nastudovat jejich brand, vyrobit koncept který jim představím a počkat.

Máme tu tedy internet, knihy a lidi, odkud beru informace. U každého projektu si dělám velmi detailní přehled toho co už mám a co mi zbývá. Vždy se to skládá z těchto částí — příběh, produkce, post-produkce a publikování. Tyto „4P“ jak jim říkám, mají ještě spoustu podkategorií. Teď nás zajímá produkce. V produkci je všechno podstatné — organizace, kde řeším všechnu dopravu, ubytování, vybavení, kontakty, pojištění. Dál — inspirace, ve které shromáždím vše co jsem nastudoval, kostýmy, nástroje, prostředí, záběry, barvy, nálady a třeba lokace.

Funkční příběh je hlavně research

Lokace jsou kategorie sama o sobě. Nikdy nechci abych přijel na focení a netušil kde budu fotit. Nechci strávit hodiny studiem, utratit spoustu peněz za cestu, kostýmy a vložit naděje a očekávání do lidí, abych to pak pokazil místem. Do skautingu lokací proto vkládám extra úsilí. Díky tomu, že si kreslím story-boardy ještě před focením, vím co chci najít. Jde to i opačně kdy jedu nejdřív na lokaci, kterou vyfotím a pak vymýšlím fotky, ale líp mi funguje story-board first metoda. Lokace hledám většinou na mapách a fotkách, kdy už na satelitu tak trochu tušíte jak to tam může vypadat. Řeknu jeden případ. Chci širokou fotku krajiny kde jsou v pozadí kopce a cesta se svažuje dolů. Nejsou tam stromy a je to přístupný. To už je zadání, který se na mapě dá docela dobře najít. V ideálním případě to místo chci vidět ještě před focením.

Funkční příběh je hlavně research

Tento článek je o studiu a přípravě, tak si necháme zbylé dvě P na někdy jindy. Ale v tuto chvíli mám všechno co potřebuju abych udělal autentickou fotku. Mám místo, který jsem si našel na mapě a fotkách, ideálně jsem tam i byl. Máme lidi, kteří jsou správně oblečení a drží opravdové nástroje, které jsem nastudovat v knihách a historických pramenech. A mám počasí, které mi nastaví náladu. A když se mi to nebude líbit, fouknu tam mlhu a udělám si počasí jaký zrovna potřebuju :)

Takto dokážu využít desítky hodin studia pro něco co bude dávat smysl a diváka bezmyšlenkovitě vtáhne do děje. Mám fungující příběh. Teď to jen vyfotit.